Různé typy barev a laků

Nejprve byste měli nanést základní neboli podkladový nátěr, abyste dosáhli lepší adheze a lepšího krytí. Má zvláštní vlastnosti, kterými se liší od vrchního nátěru, a je nezbytný k dosažení dobrého výsledku. Nejdůležitější je, že základní nátěr snižuje absorpci podkladového materiálu, což zlepšuje adhezi. Základní nátěr rovněž zabraňuje vnikání nečistot do krycího nátěru. Na kovové povrchy byste měli použít speciální základní nátěr nebo podkladový nátěr odolný proti rezavění.

Chcete-li natírat stěnu, hrubé zdivo nebo beton rovnou krycím nátěrem, značná část barvy bude absorbována stěnou, protože je porézní. Výsledek nebude vypadat příliš dobře, protože barva nebude dostatečně krýt a na povrchu budou patrné překrývající se tahy válečku. Nejlepší je nejprve nanést základní nátěr. Můžete použít základní nátěr na omítku, sádrokarton a cihly. Základní nátěr také chrání stěnu před pronikáním nikotinu a pokrmového tuku, povrchových nečistot, skvrn po vyschnutí vody nebo barviva ze značkovačů v případě, že děti pokreslí povrch. Pokud použijete základní nátěr, vyhnete se všem těmto nežádoucím vlivům.

Alkydovou nebo syntetickou barvu lze používat na vnitřním i venkovním povrchu; obsahuje 40-50 % terpentýnu a lze ji ředit terpentýnem. Nepřilne k akrylovému nátěru a dodává se v provedeních vytvářejících saténovaný nebo lesklý povrch. Alkydovou barvu lze přetírat po 16 hodinách.
Profesionální natěrači často používají alkydovou barvu, aby dosáhli dobrého konečného výsledku. Předposlední vrstva bývá často tvořena směsí 50 % základního a 50 % krycího nátěru. Saténovací barva má menší lesk. Po použití terpentýnu vyčistěte nástroje.

Blednutí
Alkydová pryskyřice, která se používá v tomto typu nátěru, trpí postupným blednutím. Obsahuje pojivo, u kterého dochází ke změně barvy v důsledku působení ultrafialového záření nebo nedostatku světla. Poznáte to podle tmavších a světlejších částí například na nábytku a na vnitřních stranách kredencí a dveřních rámů. Barva s vysokým obsahem tuhých látek obsahuje velmi mnoho barviva, které jí propůjčuje celistvější složení a dobrou krycí schopnost.

Akrylová barva se používá hlavně ve vnitřních prostorech a není příliš vhodná k venkovnímu použití. Vydrží asi čtyři roky. Barva tohoto typu obsahuje 5-10 % terpentýnu a lze ji ředit vodou. Má poměrně dobrou přilnavost k alkydovým barvám a lze ji nanášet speciálním štětcem nebo válečkem. Tato barva schne 6-8 hodin a lze ji přetírat v tenkých vrstvách. Akrylová barva se dodává v provedení vytvářejícím saténovaný a standardní lesklý povrch (nemá tak vysoký lesk jako alkydová barva).

Akrylová barva má tu výhodu, že ji lze míchat s vodou. Není z ní cítit rozpouštědlo, rychle schne a nepodléhá blednutí. Je však třeba, abyste dokázali pracovat rychle a přesně; když nanesete vrstvu akrylové barvy, již se ji nemůžete dotýkat (takže po dokončení ji již nelze „vyhladit“!). Akrylovou barvu lze nanášet pouze při teplotách mezi 8 °C a 25 °C. Po použití můžete vyčistit nástroje teplou vodou a saponátem.

Akrylovou barvu lze nanášet na alkydovou barvu poté, co ji důkladně obrousíte. Opačně to však neplatí! Takže pokud použijete akrylovou barvu, musíte u ní zůstat i při nanášení dalších vrstev. A pokud byste se chtěli vrátit k alkydové barvě na bázi terpentýnu, museli byste nejprve odstranit celou akrylovou vrstvu. Takovéto odstraňování se většinou provádí ručním oškrábáním nebo opálením, v nejhorším případě byste museli použít odstraňovač nátěrů.

Latexová barva získala svůj název ve 40. letech 19. století a znamená to, že se jedná o emulzi přírodního latexu (tekutého kaučuku). Původně byl latex přírodní produkt z brazilských kaučukovníků (Hevea brasiliensis). Míza ze stromů Hevea je produktem, z něhož se vyrábí původní kaučuk. Dnes se tento přírodní latex v latexových barvách již nepoužívá. Výrobci barev nyní vyrábějí akrylové a vinylové barvy ze syntetických polymerů. Dnešní „latexové“ barvy mají zcela jiné chemické složení a vlastnosti než tradiční, přírodní kaučuk. Takže „latexová barva“ skutečně není správný název barvy, která je rozpustná ve vodě a v podstatě vychází z akrylové barvy.

Bezbarvý lak: tento lak propůjčuje povrchu dřeva barevný odstín; dřevo je stále vidět skrz průhlednou vrstvu a může dýchat.
Neprůhledný lak: tento lak zakrývá povrch dřeva, takže již není vidět struktura dřeva a povrch je chráněn. Stejně jako bezbarvý lak se i tento lak dodává v řadě různých barev. Lze ho také míchat v míchacím stroji. K dispozici jsou rovněž bezbarvé laky vytvářející povrchovou úpravu určitého druhu dřeva, například týku, křídloku nebo damarovníku (meranti). Takto můžete kombinovat dekorační účinek s ochranou dřeva. Lak lze použít přímo jako první vrstvu, ale v takovém případě by se měl zředit na více než 10 %. Povrch mezi jednotlivými vrstvami lehce obruste.

Bezbarvé nátěrové systémy a laky mají menší odolnost proti účinkům ultrafialového záření. Vrchní povrch je dostatečně chráněn, ale pod ochrannou vrstvou může dojít k napadení dřeva hnilobou, i když v praxi by to bylo snadno patrné. Tyto nátěry se dodávají jak v akrylovém, tak v alkydovém provedení. Lak na parketové podlahy nebo schody představuje nejodolnější volbu k vytváření průhledných nátěrů na dřevěných podlahách a schodech.

Míchací stroje se staly nedílnou součástí nabídky specializovaných obchodů. Při míchání se používá řada základních barev s pigmentovými pastami. Míchání základních barev a různého množství pigmentové pasty je řízeno počítačem, aby vznikla požadovaná barva. Připravenou barvu lze v případě potřeby doobjednat. Lze vytvořit téměř libovolnou požadovanou barvu a jednotlivé barvy lze dokonale sladit. Také můžete nahlédnout do standardních vzorkovnic od výrobce nebo použít mezinárodní systém barev RAL.

Rozpouštědla slouží k rozpouštění a ředění barev a laků. Stále nacházejí široké uplatnění v barvách na dřevěné povrchy. Snadno se odpařují, což může mít nepříznivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Mezi běžně používaná rozpouštědla patří terpentýn, alkohol, aceton, lakový benzín a ředidlo. Nejrozšířenějším „rozpouštědlem“ pro akrylové nátěry je voda.

Před nanesením nové vrstvy nátěru byste měli vědět, jaký typ nátěru byl původně použit. Pokud použijete stejný typ nátěru, stačí obrousit původní nátěr a potom vyplnit otvory a další vady povrchu tmelem. Chcete-li obnovit viditelnost původního dřeva nebo přetřít akrylový nátěr novou vrstvou alkydového nátěru, nemáte na výběr a musíte starý nátěr úplně odstranit hořákem, opalovací pistolí nebo odstraňovačem nátěrů.

Opalovací pistole je vynikající nástroj na odstraňování starých nátěrů. Teplo změkčuje starý nátěr, takže ho lze poměrně snadno odstranit škrabkou. Dávejte pozor, abyste nevdechovali horké výpary z nátěru a nespálili povrch dřeva. Pokud je třeba odstranit několik vrstev starého nátěru, vhodným řešením je multifunkční odstraňovač nátěrů s čisticím kotoučem.

Pokud vám práce s opalovací pistolí připadá obtížná, můžete použít také odstraňovač nátěrů. Je velmi účinný při odstraňování syntetických nátěrů, ale s akrylovými nátěry je to horší. Pokud necháte působit odstraňovač nátěrů dostatečně dlouho, dokáže odstranit několik vrstev najednou. Měli byste nosit obličejovou masku a ochranné rukavice. Odstraňte starý nátěr dříve, než ztvrdne.
Pozor! Pokud vám na oděvu ulpí nějaké kapky odstraňovače nátěrů, dbejte na to, aby se nedostaly do styku s kůží. Jestliže k tomu dojde, přerušte práci a opláchněte oděv velkým množstvím vody. Po odstranění vrstvy starého nátěru důkladně vyčistěte povrch podkladu vodou a před nanesením nového nátěru ho nechte vyschnout. Zajistěte, aby byl prostor, ve kterém pracujete, dobře větraný, a nedovolte dětem vstupovat do tohoto prostoru.

Poškozené plochy, mezery, praskliny a další vady můžete opravit tmelem (v případě potřeby elastickým tmelem). Pokud je v povrchu prasklina, nejprve ji otevřete a zvětšete, jinak ji nebude možné dostatečně vyplnit a brzy se objeví znovu. Po zaschnutí lehce obruste povrch. Pokud pracujete s neimpregnovaným dřevem, vyplňte veškeré štěrbiny a praskliny tmelem na dřevo stejné barvy.

K vyplnění všech vad mezi stěnami a okenními rámy použijte natíratelné akrylové těsnivo. Nepoužívejte silikonové těsnivo, protože k takovému by nepřilnul nátěr. Počkejte, až uschne, a potom ho pečlivě vyhlaďte brusným papírem. V případě potřeby použijte základní nátěr, abyste zajistili dokonalé krytí. Pokud se objeví stopy nečistot nebo mastnoty (zejména v kuchyni nebo koupelně), vyčistěte je čpavkem. Vlhkou látkou odstraňte prach z vrchních stran dveří a okenních rámů a z dveřních otvorů. Pokud používáte těsnivo v koupelně nebo na jiných mokrých místech, nejlepší je použít těsnicí materiál odolný proti plísním. Předejdete tím vzniku známých černých plísní.

Chcete-li použít maskovací pásku, použijte kvalitní malířskou pásku; obvykle bývá modrá nebo zelená. Nalepte ji v krátkých, překrývajících se proužcích a pevně ji přitlačte, abyste utěsnili okraje. Nejvhodnější je odstranit pásku ihned po natření. Když odstraníte pásku dříve, než nátěr úplně zaschne, předejdete odlamování okrajů nátěru. Pokud je nátěr suchý, odstraňte maskovací pásku z povrchu vyrovnaným pohybem v úhlu 30-45°. Jestliže na povrchu zůstanou zbytky pásky, můžete je šetrně odříznout modelářským nožem ze strany nátěru.

Několik dalších příkladů různých typů nátěrů:

•    Speciální nátěr na stěny pro vlhké místnosti
Slouží zejména k ochraně před plesnivěním vazákových zdí.

•    Magnetický nátěr
Tento nátěr obsahuje kovové částečky, takže na povrch lze pomocí magnetů připevňovat poznámky a sdělení.

•    Barva na tabule
Lze na ni psát a kreslit křídou.

•    Světélkující nátěr
Absorbuje světlo a ve tmě ho opět vyzařuje. Světélkování po chvíli ustane, ale po osvětlení povrchu se opět obnoví.

•    Aerosolový nátěr
Barva ve spreji má výborné plnicí, krycí a adhezní vlastnosti. Lze ji používat na ošetřené i neošetřené povrchy ze dřeva, kovu, hliníku, skla, kamene a různých typů plastů. Hodí se v obtížně dostupných místech.